Řešíte, jak zajistit testování zaměstnanců na Covid-19?  Podívejte se na nejčastější otázky a odpovědi nebo si přečtěte náš manuál k testování.

TESTOVÁNÍ

Kterých firem se testování týká a od kdy musí začít testovat?
Povinné testování ve firmách nad 249 zaměstnanců platí od středy 3. března 2021, a to s frekvencí alespoň jedenkrát za týden. Do 12. března musí být otestováni všichni zaměstnanci těchto firem.

Od pátku 5. března platí povinné testování pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci. Zaměstnanci těchto firem musí být otestováni do 15. března 2021, a to s frekvencí alespoň jedenkrát za týden.

Povinnost podstoupit testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele. Testovat není povinné ani zaměstnance, kteří prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u nich doba izolace, nejeví žádné příznaky, a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 90 dní.

Jakým způsobem můžeme testování provádět?
Od 1. března 2021 máte celkem už 5 možností:

1. Pro testování ve firmě můžete využít vašeho závodního lékaře nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb.
2. Testovat přímo ve firmě můžete i na základě smlouvy s externím poskytovatelem zdravotních služeb.
3. Testovat zaměstnance můžete ve státem a zdravotními pojišťovnami garantované síti odběrových center, odběrových míst a antigenních odběrových center.
4. Testovat zaměstnance můžete v ordinacích dalších poskytovatelů zdravotních služeb provádějících testování. Stejně jako u předchozích třech případů je toto antigenní testování hrazené zdravotními pojišťovnami, a to každé 3 dny.
5. Souběžně s výše uvedenými možnostmi můžete testovat i pomocí samotestování přímo ve firmě.

Můžeme k samotestování použít jakékoliv testy?
Musíte použít pouze certifikované testy se schváleným prodejem na území ČR. Testy, které mají výjimku od ministerstva zdravotnictví, mohou být používány i laiky/veřejností. Všechny ostatní testy (certifikované testy se schváleným prodejem na území ČR) mohou být používány pouze profesionálním zdravotníkem. Laik je legálně použít nesmí. Pokud byste chtěli na samotestování využít příspěvek od státu, musíte si antigenní testy pro samotestování koupit pouze od schválených dodavatelů, jejichž seznam průběžně aktualizuje na svém webu ministerstvo zdravotnictví. Pokud byste chtěli testovat na vlastní náklady, můžete si antigenní testy pořídit i od jiných dodavatelů (postupujte dle návodu k použití). Na takové testy ale není možné čerpat státní příspěvek. 

Pokud máme více poboček s různým počtem zaměstnanců, kde máme testovat?
Do podmínky minimálně 50 zaměstnanců se počítají všichni zaměstnanci ve všech pobočkách. Pokud má firma v jedné pobočce 20 zaměstnanců a v druhé 35, má povinnost je testovat.

Musí zaměstnanci podstupovat testování přímo na centrále firmy, pokud máme více poboček nebo pracují v terénu?
Zaměstnanci z regionálních poboček nemusí jezdit za testy do centrály firmy např. na druhém konci republiky, ale mohou se nechat otestovat sami v libovolném odběrovém místě či samotestem doma.

Jak se zachovat, pokud má zaměstnanec pozitivní výsledek testu?
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č.j.: MZDR 47828/2020-15/MIN/KAN (ze dne 1. března 2021) zaměstnancům nařizuje v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a informovat svého praktického lékaře, pokud jeho zaměstnavatel nestanovil, že má uvědomit podnikového lékaře zaměstnavatele. (Není-li zaměstnanec schopen informovat svého nebo podnikového lékaře, musí informovat jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo orgány hygieny.)

Poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví, kteří byli uvědoměni o pozitivním výsledku testu, jsou povinni zaměstnanci bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační PCR test. Zaměstnanec je povinen tento test podstoupit.

• a) Potvrdí-li konfirmační PCR test předchozí pozitivní výsledek, zaměstnanci je nařízena izolace (tj. karanténa ve smyslu § 191 zákoníku práce, která je důležitou osobní překážkou v práci a půjde tak o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou mzdy/platu podle § 192 až 194 zákoníku práce; to neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené).
• b) Je-li konfirmační PCR test negativní, zaměstnanec se může vrátit na pracoviště.
  

Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu prováděného laickou osobou (samotestování) a konfirmačním PCR testem je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, který má povinnost nepřipustit na pracovišti přítomnost zaměstnance, který nemá negativní test. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené či změně harmonogramu rozvržení směn..

LEGISLATIVA

Na základě čeho je nařízeno povinné testování?
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon), nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS.

Podrobněji § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb:

• m) příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19,
  a v následujícím odstavci 3 je uvedeno:
• (3) Osoby, na něž se mimořádné opatření vztahuje, jsou povinny se jím řídit. To se týká zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Co když zaměstnanec odmítne testování?
Zaměstnavatel neotestovanému zaměstnanci neumožní vstup na pracoviště. Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na výkonu práce z domova, čerpání dovolené, na poskytnutí neplaceného volna, případně změně harmonogramu rozvržení směn. Nedojde-li k dohodě, lze se klonit k závěru, že půjde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle § 199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy/platu (zaměstnavatel může náhradu poskytnout pouze na základě vlastního uvážení nad rámec zákona). K závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno, se lze uchýlit mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance. Je však třeba upozornit, že zaměstnanci hrozí finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon).

Povinnost podstoupit testování na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanci jednoznačně stanovena mimořádným opatřením (čl. III.). Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze podřadit pod ostatní předpisy, které jsou zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi zaměstnavatelem řádně seznámeni ve smyslu § 301 písm. c) zákoníku práce (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. PL. ÚS 8/20).

Platí při testování nějaké povinnosti pro zaměstnavatele vyplývající z ochrany osobních údajů?
Úřad pro ochranu osobních údajů poskytl své vyjádření k aktuální povinnosti testovat zaměstnance na přítomnost nákazy COVID-19. Ta je zaměstnavatelům nařízena novým mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Zaměstnavatelé při plnění uložené povinnosti provádět testování zaměstnanců na přítomnost nákazy SARS-CoV-2 zpracovávají osobní údaje ke splnění právní povinnosti, která se na ně vztahuje dle obecného nařízení.

Při testování zaměstnanců je zpracovávána i zvláštní kategorie osobních údajů vypovídajících o zdravotním stavu, z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví dle obecného nařízení. Samotné záznamy o provedení testů u jednotlivých zaměstnanců je možno využívat pouze v přímé souvislosti s plněním povinností uložených mimořádným opatřením. Vlastní záznamy o provedení testů u zaměstnanců mohou obsahovat pouze základní identifikační údaje zaměstnance, údaje o přesném čase provedení testu a výsledek testu na nákazu SARS-CoV-2.

Stejné omezení rozsahu pouze na nezbytné osobní údaje platí i pro případné dokumenty prokazující výjimku z povinného testování daného zaměstnance. Doba uchování evidence provedených testů zaměstnanců nebyla v tomto opatření stanovena. Lze dovodit, že zaměstnavatelé mají povinnost vést evidenci provedených testů zaměstnanců nejméně do zrušení mimořádného opatření k provádění povinného testování zaměstnanců a do vypořádání finančních nároků, které jim mohou testováním vzniknout. Samotná evidence provedených testů zaměstnanců musí být náležitě zabezpečena a přístup k ní by měly mít pouze osoby pověřené plněním úkolů k dodržování mimořádného opatření. Každý ze zaměstnavatelů musí přihlédnout ke svým organizačním a technickým dispozicím, aby evidenci provedených testů řádně zabezpečil před možnou ztrátou nebo zpřístupněním neoprávněným osobám.

Upozornit je třeba i na povinnost poskytnout zaměstnancům informace o zpracování osobních údajů za účelem testování, mimo jiné o právním základu tohoto zpracování, případném předání údajů orgánům ochrany veřejného zdraví jako příjemcům a době uložení údajů. Záznamy o zpracování osobních údajů zaměstnanců za účelem testování jsou vedeny jako součásti záznamů o činnostech zpracování podle článku 30 GDPR.

FINANCOVÁNÍ

Budou zaměstnavateli proplaceny testy?
V případě zájmu o kompenzaci je nutné použít k samotestování pouze antigenní testy schválené ministerstvem zdravotnictví. Kompenzace je ve výši max. 60 Kč vč. DPH/test. Pojišťovny zpětně proplatí příspěvek až 240 Kč za daný měsíc a testovaného. První vyúčtování proběhne po skončení měsíce března. Náklady nad tuto částku hradí plně zaměstnavatelé.

Pokud má zaměstnanec zkrácený pracovní úvazek, je úměrně zkrácen i jeho nárok na počet testů v měsíci?
Ne, zaměstnanec má nárok u zaměstnavatele na 4 testy bez ohledu na výši pracovního úvazku.

Pozn.: Odpovědi vycházejí i z podkladů od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Úřadu pro ochranu osobních údajů.