Český vývoz v roce 2019 spěje k dalšímu historickému rekordu. V přeshraničním pojetí, které sleduje veškerý pohyb zboží a služeb přes hranice, by se měl vyšplhat k metě 4,5 bilionu korun. Tempo růstu vývozu ovšem klesá. Za celý rok 2019 se hodnota českého vývozu zvedne podle domácích i zahraničních odhadů o necelá 2,5 procenta. O rok dříve to byly více než 4 procenta.

Ještě pomalejší růst se dá čekat v roce 2020. Svaz průmyslu a dopravy ČR odhaduje, že hodnota vývozu se zvýší zhruba o 2 procenta. S podobným očekáváním přišly letos na podzim také Evropská komise a české ministerstvo financí. Čeští exportéři budou hůř shánět zakázky především kvůli zpomalení ekonomického růstu v Evropě a ve světě. Ministerstvo financí počítá s tím, že růst hlavních exportních trhů pro české výrobky se v roce 2020 sníží na 1,7 procenta.

POTÍŽE V ZAHRANIČÍ

Rostoucí potíže se získáváním nových zakázek naznačuje pravidelné šetření, které pořádá Svaz průmyslu s Českou národní bankou. Už více než rok přibývá firem, které hlásí, že se zahraniční poptávka zhoršuje. Ve třetím čtvrtletí 2019 jich bylo 17 procent. Jen 8 procent firem uvedlo, že naopak zájem o jejich výrobky v zahraničí roste.

Většina českých podniků podle šetření významné změny v zahraniční poptávce necítí. „Vývoj exportu je zatím pozitivní. Nicméně rizika spojená s nestabilitou zahraniční poptávky přetrvávají, což se odráží i v investiční aktivitě. V Evropě se například propadá spotřeba oceli, což naznačuje problémy ve strojírenství či automobilovém průmyslu. Český vývoz strojů také příští rok nejspíš neporoste,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.

SVĚTOVÝ OBCHOD KLESÁ

Český export míří z více než 80 procent do zemí Evropské unie. Přesto je nepřímo závislý i na vývoji globálního obchodu. Řada komponent vyrobených v Česku končí ve výrobcích, které nakonec opustí hranice Evropské unie. Vývoz ze zemí eurozóny poroste v roce 2020 pomaleji než světová poptávka, uvádí Evropská komise. Evropští vývozci tak přijdou o část svého tržního podílu.

Na světovém obchodě už od začátku roku 2019 leží deka protekcionismu a obchodní války mezi USA a Čínou či Japonskem a Jižní Koreou. Z dat Světové obchodní organizace vyplývá, že v prvním pololetí 2019 objem světového exportu klesl meziročně o přibližně 3 procenta. Jen celní přestřelka mezi USA a Čínou vymazala v první polovině roku 2019 obchod v hodnotě 14 miliard dolarů, spočítali analytici Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

Z vyšších amerických cel na čínské zboží ovšem profitují jiné země a mezi nimi i Evropská unie. Dovoz do USA v hodnotě 21 miliard dolarů od čínských výrobců převzaly především firmy z Tchaj-wanu, Mexika a EU. Z Evropy se do USA díky protičínským clům vyvezlo více strojů. Celkem EU od Číny přebrala vývoz do USA za 2,7 miliardy dolarů.

NOVÉ AMERICKÉ HROZBY

Americká administrativa bude evropským exportérům brnkat na nervy pravděpodobně i v roce 2020. Sice na podzim 2019 potichu couvla od hrozby, že uvalí dodatečná cla na dovoz evropských osobních aut a autodílů, nicméně na začátku prosince USA přišly s novou hrozbou. Úřad obchodního vyjednavače prozkoumal evropské plány na zavedení digitální daně a zvažuje, že proti nové dani bude bojovat vyššími cly. Prezident Donald Trump výslovně zmínil Francii, které pohrozil vyššími cly na víno, sýry či kabelky v hodnotě 2,4 miliardy dolarů. Americká administrativa si chce nicméně posvítit i na další státy jako Rakousko či Itálii. Česká vláda hodlá digitální daň uzákonit v polovině roku 2020.

Američané odvetu za digitální daně opírají o zákon, který podle některých expertů není v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Jenže obrana proti jednostrannému zvyšování cel nejen ze strany USA je od prosince 2019 složitější. Odvolací panel, který ve WTO rozhoduje s konečnou platností o obchodních sporech, přišel o dva ze tří zbývajících členů. Vzhledem k tomu, že USA blokují jmenování nových rozhodců, přestal tento rozhodčí orgán fungovat. Tím se zastaví i řešení obchodních sporů před WTO. V době zpomalování ekonomického růstu je to další z rizik, kterým budou muset nejen čeští exportéři čelit.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo čtěte zde.