Lidé, kteří dostávají od zaměstnavatelů volnočasové benefity, se 2,5x častěji věnují aktivitám ve prospěch svého zdraví, tělesné a duševní kondice a pohody. Mnohem více navštěvují fitcentra a další sportoviště, vzdělávají se, nakupují kroužky nebo letní tábory pro své děti, objednávají rehabilitace nebo si platí dentální péči. Výrazně tak pomáhají regionálním službám, pro které tvoří velkou část zákazníků. Ukázal to aktuální průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS). Zrušení daňového zvýhodnění benefitů by tak vedlo k poklesu zájmu o prospěšné aktivity, poškodilo jejich lokální poskytovatele a mělo celkově negativní ekonomické dopady.

Vůbec největší rozdíly mezi tím, kolik utrácejí lidé s volnočasovými benefity ve srovnání s těmi bez nich, je u aktivit pro děti  – kroužky nebo tábory nakupují lidé s benefity 4x častěji. Trojnásobný rozdíl je pak u vzdělávacích kurzů, nákupů v optice a u sportovních aktivit. Dvakrát častěji si pak dopřávají lidé s benefity služby v oblasti péče o tělo – například lázně, masáže, rehabilitace nebo fyzioterapie.

Lidé si také podle průzkumu uvědomují, jak jsou pro ně benefity prospěšné. Skoro ¾ zaměstnanců  v průzkumu uvedly, že benefity se kladně projevují na jejich zdraví, duševní pohodě i pracovní výkonnosti. Čtyři z deseti dokonce tvrdí, že se na nich podílejí významně. Podle osmi lidí z deseti zlepšují spokojenost a motivaci v práci, životní spokojenost a psychickou pohodu, sedm z deseti uvádí, že mají díky benefitům lepší fyzickou kondici a pracovní výkonnost.

Většina zaměstnanců, zhruba 87 %, se přitom domnívá, že v případě ukončení daňových výhod zaměstnavatelé benefity bez náhrady zruší. To potvrzuje i dřívější průzkum Unie zaměstnavatelských svazů, podle něhož by je v takovém případě zrušilo 94 % zaměstnavatelů. Většinou by přitom nenabídli jiné řešení.

„Průzkum prokázal, že volnočasové benefity přispívají k vyššímu pracovnímu výkonu a fyzické i duševní pohodě zaměstnanců. Představují hodnotu, kterou je dobré zachovat ve prospěch celé společnosti. Zrušení daňové podpory by většinu těchto benefitů odstranilo, aniž by byly nahrazeny jinými výhodami poskytovanými firmami.  Data z průzkumu navíc ukázala, že lidé bez benefitů se násobně méně angažují v prospěšných aktivitách a utrácejí méně peněz. Pokles tržeb lze proto očekávat ve všech oblastech, kde benefity hrají roli, od zdravotní péče a vzdělávacích aktivit až po sportoviště a kulturu,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Stát dodatečný výnos nezíská

Důvod, proč by benefity zmizely, je jednoduchý. Staly by se neatraktivními, protože by se jednak hradily z čistého zisku firem, zároveň by nově podléhaly zdanění i na straně zaměstnance. Firmy by tak z nich musely platit odvody ve výši 33,8 %.

Stát podle propočtů ministerstva financí přitom očekává, že firmy nahradí benefity zvyšováním mezd. Jejich zdaněním má dostat dodatečných 1,4 miliardy korun ročně. Průzkumy ale prokazují, že tato očekávání nejsou reálná a výnos by byl kvůli neochotě firem benefity nahrazovat zvyšováním mezd podstatně nižší. A je tu ještě jedna nepříznivá zpráva pro strážce státní kasy: Řada provozovatelů fitcenter, sportovišť, dětských aktivit či kulturních zařízení zaznamená kvůli úbytku lidí platících volnočasovými benefity pokles zisků. A to ve výsledku naopak způsobí pokles daňových výnosů.

„Je znepokojující, jak velký dopad by mělo případné zrušení daňových výhod pro volnočasové benefity na kondici firem a institucí v odvětvích, kde jsou tyto benefity využívány. Zaměstnanci, kteří dostávají benefity, mají výrazně vyšší poptávku po některých službách, takže zrušení této výhody nevěstí vůbec nic dobrého. Vláda by si měla uvědomit, že mnoho místních firem po celé zemi a v různých odvětvích služeb by se mohlo dostat do existenčních potíží. Tyto ztráty by se projevily na státním rozpočtu a zrušení benefitů tak představuje mínus i pro státní kasu,“ uvádí k průzkumu prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký.

Devět lidí z deseti je pro zachování podpory

Devět z deseti lidí je podle průzkumu pro, aby stát nadále benefity podporoval, a to dokonce bez ohledu na to, zda je pobírají či nikoli.

„Chceme snad, aby se rušily kupříkladu zájmové kroužky pro děti, kulturní akce či aby se zhoršila dostupnost různých zdravotních, jazykových a vzdělávacích služeb? Toto směřování přece není v souladu s vyspělou ekonomikou 21. století,“ doplňuje Jiří Horecký. 

Příloha – výsledky průzkumu:

Průzkum SP ČR a UZS ČR. Vzorek: 548 zaměstnanců s volnočasovými benefity, 502 bez benefitů

Dotaz: Kolikrát ročně realizujete následující nákupy:

Dotaz: Měl by stát podporovat poskytování volnočasových zaměstnaneckých benefitů (například formou daňových zvýhodnění)?

Dotaz: Jak si myslíte, že by se váš zaměstnavatel zachoval při zrušení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů?