„Školství se po dlouhé době stalo prioritou celé vlády. Svědčí o tom i zvyšování platů pedagogům i nepedagogickým pracovníkům,“ říká v rozhovoru ministr školství Robert Plaga.

Jak si představujete, že bude vypadat české školství v roce 2030?
Představy a realita jsou dvě rozdílné věci. Vím naprosto jistě, že školství bude po roce 2030 čelit novým výzvám, které vzejdou z aktuálních požadavků na absolventa základního, středního a vysokého školství. Nedávno jsme uspořádali konferenci k připravované Strategii vzdělávání ČR do roku 2030. Je to určitě téma, ke kterému se musí vyjádřit odborná veřejnost a já jí k tomu chci dát náležitý prostor.

Jaké vidíte největší klady a největší zápory české vzdělávací soustavy?
Každá vzdělávací soustava má své mouchy. U českého školství jsou to například příliš objemné a neaktuální rámcové vzdělávací programy anebo administrativní zátěž škol. Také financování, které nahrává spíše honbě ředitelů za žáky na úkor kvality, není úplně vyhovující. To vše se ale snažíme v současné době řešit – ať už revizí rámcových programů anebo změnou financování regionálního školství. Po dlouhé době se školství stalo skutečnou prioritou celé vlády, o čemž svědčí také kontinuální navyšování platů pedagogů i nepedagogických pracovníků.

Firmy pálí, že je málo absolventů odborných škol i jejich kvalita. Plánujete s tím něco dělat?
Hlavním problémem je v tomto ohledu pokles počtu absolventů vlivem demografického poklesu. I když se podíly přijímaných do učebních oborů v podstatě nemění, dochází k výraznému poklesu počtu absolventů. Domnívám se, že podíl žáků v učebních oborech je odpovídající budoucím potřebám naší společnosti. Klíčová je motivace studentů a kvalita poskytovaného odborného vzdělávání. Nezbytným předpokladem pro zvyšování kvality středního odborného vzdělávání je navazování spolupráce škol se zaměstnavateli. Tato spolupráce má společný zájem obou zúčastněných stran, který lze vyjádřit jako oboustrannou potřebu zajistit žákům takovou úroveň vzdělání, aby se stali atraktivními z hlediska potřeb trhu práce a odváděli kvalitní práci, která je ze strany zaměstnavatelů požadována.

Víme, že dost firem se chce zapojit do praktické výuky dětí, ale potřebují cítit podporu od státu. Co jim může MŠMT v tomto směru nabídnout?
Postavení zaměstnavatelů v rámci vzdělávacího procesu řeší školský zákon. Ministerstvo působí jeho prostřednictvím na ředitele středních škol, aby vynakládali maximální úsilí při navazování spolupráce se zaměstnavateli. Tím, že dochází k výrazným proměnám na trhu práce v požadavcích na absolventy středního odborného vzdělávání, připravujeme inovaci oborové soustavy s cílem zefektivnění průchodnosti mezi jednotlivými stupni vzdělání a zařazení oborů vzdělání, které umožní získat ve třetím ročníku výuční list a ve čtvrtém ročníku střední vzdělání s maturitní zkouškou. Výše uvedená opatření však nelze realizovat bez zapojení dalších rezortů, např. ministerstva průmyslu a obchodu, a zaměstnavatelských svazů. MŠMT v souladu s připravovaným Dlouhodobým záměrem bude právě tato zapojení iniciovat.

Myslíte, že Česká republika uzákoní systém duálního vzdělávání, který funguje v Německu, Rakousku či Slovensku, nebo půjde vlastní cestou a bude rozvíjet jen některé jeho principy?
Z různých odborných konferencí, seminářů a mezinárodních odborných setkání k této tématice se ukázalo, že převedení duálního systému odborného vzdělávání například z Německa do vzdělávacího systému ČR v poměru 1:1 není možné. Základním rysem duálních systémů je dvojí status žáka – ve škole žák a v podniku zaměstnanec. V České republice jsou nicméně do vzdělávací soustavy implementovány významné prvky tohoto vzdělávacího systému a jak už bylo řečeno, ředitelé škol mají dle školského zákona vynakládat maximální úsilí při navazování spolupráce se zaměstnavateli. Ministerstvo školství je debatě o posílení prvků duálního vzdělávání otevřeno.

Jak vnímáte maturitu z matematiky? Pomůže její odklad na rok 2022, aby na ni žáci i učitelé byli lépe připraveni?
Myslím, že bychom měli začít diskutovat o samotném obsahu maturitní zkoušky z matematiky. Měli bychom se vrátit k nějakému základu. Řekněme si, že to je vstupenka k profilové části na dané škole, minimální základ, který stát chce, aby na všech středních školách byl dosažen a aby to bylo užitečné, a to jak pro systém, tak pro absolventa. To je koncept debaty, který bychom měli vést.

Cut-off score – návrh, který rozděluje odbornou veřejnost. Je podle Vás možné najít kroky ke zlepšení kvality středního odborného vzdělávání, na kterých by se shodlo ministerstvo, kraje i zaměstnavatelé?
Stojím si za názorem, že cut-off score není správný nástroj, a jsem moc rád, že se na tom, po mých výtkách podložených fakty, shodli všichni aktéři vzdělávací soustavy. Myslím si, že celá debata o tomto nástroji ukázala, že zástupcům krajů není vzdělávací soustava v jejich krajích lhostejná, což je pro mne osobně velmi potěšující. Správnou cestou je podle mého názoru odhadnout studijní předpoklady každého žáka už v průběhu základní školní docházky. Jaké nástroje k tomu zvolíme, to bude otázkou dalších debat na toto téma.

Jak jste spokojen se stavem vysokých škol, pokud jde o jejich propojení s reálnou praxí či aplikovaným výzkumem?
Situace se dle mého názoru postupně zlepšuje, a to především v oblasti spolupráce s firmami a aplikovaným výzkumem. Doufám, že nové možnosti prakticky zaměřených bakalářských programů a flexibilní úpravy těch studijních, které přinesla novela vysokoškolského zákona, přispějí ke zlepšení, respektive většímu propojení vědy s reálnou praxí.

Cílem Svazu průmyslu je mít funkční vzdělávací systém. Jak vy vidíte naší vzájemnou spolupráci? Mohl by Vám Svaz v něčem pomoct?
Jsem rád, že programové prohlášení Svazu průmyslu je v souladu s prioritami ministerstva školství. Vítám všechny aktivity zaměstnavatelských svazů, které cílí na propojení vzdělávacího procesu v oblasti odborné složky vzdělávání s prostředím trhu práce a zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacího procesu v souladu se školským zákonem. Významná role patří také dlouhodobým záměrům vzdělávací politiky krajů, které obsahují analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovují na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje.