Průmyslová produkce za červenec vzrostla meziročně reálně po očištění pracovních dní o 0,8 % a potvrdila tak dosavadní spíše stagnující trend, nyní s mírným meziměsíčním poklesem. Samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 0,3 %. Výsledky pomohlo udržet zejména odvětví výroby motorových vozidel, které meziročně vzrostlo o takřka 16 %, ale také např. situace v těžebním průmyslu v důsledku vyšší poptávky po uhlí nebo zvýšená produkce ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.
U řady sektorů průmyslu je ale zřetelný ochlazující trend. Jedná se např. o odvětví základních kovů, hutnictví a slévárenství (meziroční pokles o 15,6 %), kovodělný průmysl (-7,9 %) či o výrobu pryžových a plastových produktů (-5,7 %), přičemž u jmenovaných sektorů se jedná již o několikátý pokles v řadě.
„Samotný měsíční údaj je vždy třeba brát s opatrností s ohledem na výkyvy v jednotlivých měsících, v létě navíc ovlivněný dovolenými. Červenec i srpen by si po očištění o dovolené ještě mohly udržet mírně rostoucí meziroční tempo, ale jak z meziměsíčního poklesu v červenci, tak i dle ukazatele PMI za zpracovatelský průmysl vidíme další klesající tendenci výkonu naší ekonomiky, který v červenci i srpnu signalizoval pokles výroby i zakázek. Méně optimismu tak mají firmy ve výhledu na konec roku,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Stagnující výsledky průmyslové produkce za červenec dokládají dopad kumulujících se překážek spojených zejména s inflací, obavami z války na Ukrajině a zhoršující se poptávkou. Podniky se již řadu měsíců potýkají se skokovým zdražováním svých vstupů a vyšší ceny se jim ne vždy daří promítat do cen svých produktů. Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a rovněž ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. Dle srpnového Indexu nákupních manažerů zpracovatelského průmyslu začínají inflační tlaky u některých surovin vzhledem ke zmírnění dřívějšího narušení v dodavatelských řetězcích klesat. Inflace je však stále historicky vysoká a je poháněná především rychle rostoucími náklady na energii.
„Aktuální ceny energie spojené s nejistotou ohledně dodávek plynu budou představovat pro řadu firem, zejména pro energeticky náročné sektory, vážné problémy, které mohou mít fatální dopady. Je proto třeba přijmout rychlé kroky, například formou mimořádného opatření vlády, jinak dojde k výraznému zhoršení ekonomické situace domácností a firem s dopadem na celou společnost,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Ačkoliv nové zakázky dle ČSÚ vzrostly meziročně o 2,2 % a číslo je tedy stále kladné, jedná se o nominální hodnotu zkreslenou inflací. Výhled zakázek bohužel není pozitivní ani u klíčových zahraničních ekonomik jako např. v Německu. Ostatně dle ČSÚ se již nové zakázky ze zahraničí meziročně snížily o 2,1 %. Zřejmě i z těchto důvodů čeští výrobci ve zpracovatelském průmyslu dle PMI registrovali historicky slabá očekávání pro výrobu v příštím roce. Shodně nepříznivý výhled pro závěr tohoto roku naznačuje i společné šetření SP ČR a ČNB za 2. čtvrtletí.
„Dopady výše uvedených překážek se hlouběji promítnou v následujících měsících a rozhodně nepřispějí k lepšímu ekonomickému výkonu. Rizikem zůstávají především vysoké ceny energie a bude klíčové, jakým způsobem se s tímto problémem vypořádá vláda, ať už na národní nebo celoevropské úrovni,“ dodává Bohuslav Čížek.