Průmyslová produkce v listopadu 2020 meziročně mírně vzrostla o 0,4 %. Meziměsíčně došlo oproti říjnu k poklesu o 1,7 %. Za celý rok 2020 předpokládáme, že pokles průmyslové produkce bude nakonec nižší než 8 %. Průmyslu se i tak v závěru roku relativně podařilo po jarních extrémních propadech, celkovou krizovou situaci zmírnit. Mírně vzrostly hodnoty nových zakázek i tržby z průmyslové činnosti, kdy zahraniční tržby dokonce rostly tempem 4,8 %, což je vyšší tempo ve srovnání s tuzemskými.

Poslední dostupná data za průmysl ukazují určitou stabilitu. Průmysl je schopný v rámci možností fungovat dál. Aktuální výsledek za listopad 2020 tak navázal na předchozí měsíce a potvrdil, že se průmysl po jarních výpadcích snažil propady zmírnit. „V letošním roce očekáváme růst průmyslové produkce mezi 5 a 6 %. Vycházíme ale z výraznějšího propadu celkového výsledku roku 2020 a celkově ochlazené poptávky. Zhoršené výsledky loňského roku samozřejmě mají vazbu například i na výši investic a další ukazatele. Stejně tak nejistoty na trzích a dopady stávající situace se v ekonomice nadále projevují,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

I přes očekávání letošního meziročního růstu tedy bude situace pro řadu firem velmi obtížná. Proto je důležité, jak se podaří vládě nastavit protikrizová opatření. „Ta musí být v první řadě systematická a předvídatelná. Firmy potřebují mít jistoty. Je nutné nastavit opatření tak, aby podporovala stabilitu podnikatelského prostředí, nediskriminovala, byla proinvestiční a podpořila dlouhodobou odolnost ekonomiky. Správným směrem jde například námi požadované zavedení mimořádných zrychlených odpisů, což má ambici podpořit investiční činnost firem. Potřeba ale bude i další vybraná podpora, například s využitím prostředků z Plánu obnovy,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Svaz průmyslu a dopravy od začátku upozorňuje také na to, že uzavřené či významně omezené provozy se dotýkají i jejich dodavatelů a celkově sekundárně i dalších sektorů ekonomiky. V první řadě přímého dopadu jsou to dodavatelé, jejíž významná část produkce směřuje právě do provozů, které jsou vládními nařízeními zakázány či významně omezeny. Pokud tak někdo v podstatě v přímém důsledku vládních omezení ztratí výrazný podíl odbytu, neměl by být vládou opomíjen,“ upozorňuje Bohuslav Čížek. Svaz průmyslu a dopravy prosazoval, aby se subdodavatelé doplnili jako postižené subjekty do kompenzačního bonusu. Vláda by ale neměla zapomínat na firmy, které dodávají uzavřeným provozům i ty by měly být do kompenzačních nástrojů zahrnuty.

Na podnikatele ale čekají i výzvy, kterým budou muset čelit, jako nové regulace či environmentální cíle. Tady je nutné, aby stát přistupoval k těmto regulacím a cílům maximálně racionálně. „Loňský rok přinesl šok, na který musely firmy reagovat. Ale je nutné si uvědomit, že podniky musí být schopné čelit i výzvám, jako je digitalizace či zelená tranzice, oběhové hospodářství, vývoj světové poptávky. A to nehledě na krizi v důsledku pandemie. Tyto a další výzvy zde byly už před krizí, kdy se celková průmyslová výroba ve svém růstu pomalu zastavovala,“ říká Bohuslav Čížek.

„Firmy musejí umět reagovat na to, že jejich dodavatelé mohou ze dne na den přerušit dodávky. Dobrým příkladem je digitalizace. Krize ukázala výhodu u firem, které v této oblasti pokročily dál,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.