SP ČR zveřejnil své stanovisko k návrhu Net Zero Industry. Jsme rádi, že Evropská komise představila dlouho očekávané nařízení, které je z pohledu průmyslu zásadní a jde správným směrem, nicméně řešení z našeho pohledu není dostatečné.

NÁVRH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY K VYTVOŘENÍ RÁMCE OPATŘENÍ PRO POSÍLENÍ EVROPSKÉHO EKOSYSTÉMU PRO VÝROBU NÍZKOUHLÍKOVÝCH PRODUKTŮ (NET ZERO INDUSTRY ACT) Z DÍLNY EVROPSKÉ KOMISE

Dne 16. března zveřejnila Evropská komise návrh nařízení o čistém průmyslu (Net Zero Industry Act, NZIA). Tento je reakcí mj. i na americký Inflation Reduction Act a obdobně cílí na podporu konkrétních technologií, které mají přispět k posílení evropské soběstačnosti a odolnosti celé ekonomiky, za splnění klimatických cílů. Více informací naleznete na tomto odkazu.

Návrh obsahuje konkrétní výčet technologií především z energetiky, které mají být v příštích letech podporovány, což může být problematické z pohledu inovací a průmyslu, který musí být součástí dekarbonizace. K návrhu Svaz vypracoval ve spolupráci s členy pozici.

Přetrvávající vysoké ceny energie v EU zásadně oslabují konkurenceschopnost řady komodit a výrobků na mimoevropských trzích, ale také v některých jiných členských státech, které měly výhodnější podmínky v cenách energie. K tomu rostoucí evropská regulace či aktivní politiky ostatních globálních hráčů vyúsťují a mohou dále vyúsťovat v postupné odstavování kapacit v řadě odvětví evropského průmyslu, což jistě není v souladu se záměry „soběstačné EU“. Naopak hrozí prohlubování závislosti Evropy na dovozech vstupů a produktů.

Evropa musí brát opravdu vážně přístup globálních hráčů. Pokud chceme být soběstační v průmyslové výrobě a průmysl v EU udržet, musíme mu vytvořit podmínky, aby zůstal konkurenceschopný. A to pro všechna odvětví a zejména pro energeticky náročná odvětví. Abychom zůstali zajímavou destinací pro investory, potřebujeme například zkrátit současnou délku povolovacích procesů, snížit rozdíly v cenách energie, či nepřiměřenými regulacemi nesmíme bránit rozvoji průmyslu. I proto je třeba více zohlednit roli průmyslu v Nařízení o čistém průmyslu a přinést konkrétní jasná opatření, která investory přesvědčí o zájmu Evropy investory v Evropě podporovat, jinak může EU o řadu projektů přijít.

Předložený návrh je právě jednou z reakcí na uvedené, a proto jej Svaz považuje za důležitý.

STANOVISKO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR (SP ČR)

Jsme rádi, že Evropská komise představila dlouho očekávané nařízení, které je z pohledu průmyslu zásadní a jde správným směrem. Navrhovaný rozsah Net-zero technologií pod NZIA ale považujeme za nedostatečný. Dokument pokrývá pouze oblasti energetiky a vodíku. Chápeme, že některé vstupní suroviny jsou řešeny v rámci Critical Raw Materials Act (CRMA), nicméně i tak není jasné, jestli se NZIA týká celého dodavatelské řetězce, jestli jsou zahrnuty výrobní technologie a procesy například pro komponenty OZE a nízkouhlíkových zdrojů (typicky např. výroby oceli pro komponenty (stožáry) větrných turbín, součástky pro vodní elektrárny, jaderné elektrárny apod.). Na obnovitelné zdroje a energetiku stejně jako na vodík nelze nahlížet odděleně. Příkladem dobré praxe může být americký Inflation Reduction Act, který pamatuje na celé hodnotové řetězce, a např. k vodíku je technologicky neutrální. Pro SP ČR je klíčové, aby byl rozsah NZIA rozšířen a vyjasněn. Preferovali bychom, kdyby se NZIA týkal celého výrobního řetězce: výrobních komponent, jejich částí a surovin.

Za nedostatečné považujeme ustanovení týkající se financování. Návrh se v podstatě omezil na cíle pro skladování vodíku, na výměnu informací a znalostí a na zjednodušení povolování pro určité typy technologií, neřeší ale druhou stranu mince, tj. jak zajistit dostatečné finanční prostředky. Návrh by měl být spíše otevřen různým zdrojům financování a neměl by obsahovat konečný výčet možných fondů, pro budoucí flexibilitu systému a zohlednění aktuálních potřeb. Pokud nebude zajištěno nové financování, je třeba zajistit flexibilitu u stávajících zdrojů, aby jednotlivým členským státům nebránila v podpoře např. z evropských zdrojů díky povinným pravidlům tematické koncentrace, indikátorů apod.

Obecně by také bylo vhodné, aby se návrh zaměřoval jak na výzkum nových technologií (research), výrobu technologií (manufacturing), tak i na jejich umístění do praxe (deployment), tomuto by měly být přizpůsobeny i povolovací procesy, financování, atd.

Celou pozici SP ČR naleznete zde.