V případě tvrdého brexitu by Česko patřilo mezi pětici ekonomicky nejvíce postižených zemí. Cla a potřeba nových certifikátů zkomplikují život také přerovské společnosti Meopta-optika, která do Velké Británie vyváží zboží za 100 milionů korun ročně. Nejen to se dozvěděli studenti pražské Vysoké školy ekonomické od Lukáše Martina ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a Pavla Šťastného, ředitele pro obchod a marketing firmy Meopta-optika, na Exportním večeru.

S blížícím se termínem odchodu Velké Británie z Evropské unie se zvyšuje nejistota, jak brexit nakonec dopadne na české firmy. Proto Svaz průmyslu a dopravy ČR zvolil téma britského odcházení z EU pro první z řady čtyř Exportních večerů, které pořádá společně s Katedrou světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické. „Je velmi důležité o brexitu hovořit právě se studenty ekonomických oborů, protože česká ekonomika je na exportu přímo závislá. Polovina z nich si pravděpodobně najde zaměstnání právě díky tomu, že český export roste. Brexit může tento růst velmi negativně ovlivnit,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR, který za Svaz průmyslu se studenty diskutoval.

České firmy loni do Velké Británie vyvezly zboží za 210 miliard korun. Po započítání nepřímých vývozů přes jiné členské státy EU se tato částka vyšplhala na 330 miliard korun. Pro Česko je Velká Británie pátým největším obchodním partnerem.

Britský trh je významný také pro přerovského výrobce optických systémů a zařízení Meopta-optika. Loni do Velké Británie dodal zařízení za 100 milionů korun. „Zároveň nakupujeme z Británie materiál za padesát milionů korun. V případě tvrdého brexitu by se cla vztahovala nejen na naše zboží vyvážené do Británie, ale také na dovoz. V souvislosti se cly a s nimi spojenou administrativou odhadujeme zvýšení dodavatelských cen o 4 až 6 procent,“ uvádí Pavel Šťastný, ředitel pro obchod a marketing firmy Meopta-optika.

Celní formality by Meoptě prodloužily dobu dodávek do Velké Británie. „Proto bychom museli o jeden až dva dny zkrátit výrobu, abychom dodrželi termíny pro dodání zákazníkovi,“ vysvětluje Pavel Šťastný. Déle bude trvat také vyřízení licencí a dokumentace, které Meopta potřebuje pro obchodování s vojenským materiálem.

Meoptu zatím částečně chrání skutečnost, že veškeré obchody s britskými zákazníky provádí v eurech. Nevylučuje však, že si tamní zákazníci po brexitu vynutí přechod na britskou libru.

Nejistota kolem podmínek odchodu Velké Británie z EU se už podepisuje na česko-britském obchodě. Loni český vývoz klesl o 2,5 procenta a dovoz z Británie se snížil o více než 16 procent. „České firmy od začátku roku ve Velké Británii mnohem méně investují. Velcí exportéři se také předzásobují či stahují některé své agendy z ostrovů do kontinentální Evropy,“ vysvětluje Lukáš Martin. Pokles objednávek nebo tržeb vyvolaných situací kolem brexitu pocítilo 28 procent českých společností, které s Velkou Británií obchodují.

Tvrdým brexitem by byl nejvíce postižený český automobilový průmysl. Podíl prodeje do Velké Británie na exportu českého autoprůmyslu činí podle dat Sdružení automobilového průmyslu zhruba 7,5 procenta a po Německu je to druhý největší trh pro české firmy. Například automobilka TPCA dodává na ostrovy skoro pětinu své produkce malých vozů. Hyundai vyvezl loni do Velké Británie přes 38 tisíc a automobilka Škoda Auto tam dodala přes 80 tisíc aut. V případě tvrdého brexitu se dá předpokládat, že na dovoz aut na britské ostrovy bude uvaleno clo minimálně 10 procent.

Příští Exportní večer, který se na VŠE uskuteční 19. března, věnuje Svaz průmyslu tématu ekonomické diplomacie a významu podnikatelských misí, které pravidelně pořádá. Se studenty se o své zkušenosti z účasti na misích podělí Kateřina Fišová ze společnosti První brněnská strojní Velká Bíteš. O organizaci misí bude mluvit Pavel Fára ze Sekce mezinárodních vztahů SP ČR.