Energetický regulační úřad připravil návrh cenového rozhodnutí pro rok 2022, které velkým průmyslovým odběratelům elektřiny může navýšit platbu za POZE (Podporované zdroje energie) až o 50 procent. Podle zpravodajství Ekonomického deníku to tvrdí Svaz průmyslu a dopravy ČR, který varuje, že se tím firmám ještě víc prodraží elektřina a vzrostou inflační tlaky v české ekonomice.

Podniky budou za elektřinu platit vyšší cenu elektřiny, což zčásti promítnou do koncových cen svých produktů. „Žádali jsme vládu, aby řešila růst cen energie i pro firmy. Místo snížení poplatku na POZE, které jsme navrhovali, nás čeká jeho zvýšení. Nečinnost vlády tak nyní firmám zasadí další ránu,” tvrdí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Průmyslu už dnes přidělává velké starosti růst tržní složky ceny elektřiny.

Co na to říká Energetický regulační úřad? Mluvčí ERÚ Michal Kebort uvedl, že vedení úřadu se k věci vyjádří na tiskové konferenci v úterý 30. listopadu. V tento den ERÚ oznámí regulované ceny elektřiny, které budou platit podniky i domácnosti v příštím roce. „ERÚ již v létě upozorňoval vládu na riziko růstu příspěvku pro podporované zdroje v souvislosti s očekávaným růstem nákladů souvisejících mimo jiné s novelou zákona o POZE,“ dodal k tomu Michal Kebort.

Podle informací Ekonomického deníku z energetického prostředí doplatí podniky na fakt, že platby za POZE jsou v případě maloodběratelů zastropovány sazbou 495 korun za megawatthodinu. Každé zvýšení nákladů na obnovitelné zdroje či teplárny tak musí uhradit buď stát z rozpočtu, nebo velkoodběratelé elektřiny.

Problém je v tom, že náklady na podporované zdroje energie od ledna příštího roku vzrostou. Souvisí to se zavedením transformační podpory pro uhelné teplárny, aby udržely provoz a zvládly v příštích letech přejít k ekologicky přijatelnějším palivům. Tato dotace, kterou si v parlamentu vyjednala vlivná teplárenská lobby, vychází na několik miliard korun ročně. Systém dotování POZE prodraží také očekávané zavedení podpory pro nové obnovitelné zdroje v příštím roce. Má se tak stát po notifikaci podpory u Evropské komise.

V posledních letech již celková výše vyplacených dotací na obnovitelné a další podporované zdroje nerostla, mezi lety 2017 a 2020 se držela mezi 45 a 46 miliardami korun ročně. Nejdražší je dotování elektřiny z fotovoltaických elektráren, které vychází na zhruba 29 miliard korun za rok. Na financování nákladné podpory se zčásti podílejí spotřebitelé elektřiny, větší část hradí stát z vybraných daní.

Detailní čísla o loňském objemu provozních dotací pro podporované typy elektráren správce energetického trhu OTE. Podle jeho statistik je vedle solární energie poměrně nákladné také dotování bioplynových stanic (6,4 miliardy korun), energetických zdrojů na biomasu (3,3 miliardy) a malých vodních elektráren (2,45 miliardy). Až za nimi jsou větrné elektrárny s vyplacenou podporou 1,34 miliardy korun.