Vláda v pondělí 18. 11. 2019 schválila návrh tzv. digitální daně. Ministerstvo financí (MF) navrhlo 7% daň ze zdanitelných příjmů pocházejících z využití mnohostranného digitálního rozhraní (tj. nejrůznější digitální platformy určené k přímé interakci uživatelů), z cílené reklamní kampaně a z prodeje dat o uživatelích. Prosazení řešení na úrovni EU nebylo v předchozích letech úspěšné, nenašlo podporu všech evropských států. Některé země, stejně jako ČR, proto přišly s vlastní národní daní. Jde o novou a zatím nevyzkoušenou daň, jejíž formu s námi Ministerstvo financí konzultovalo.

Svaz průmyslu si je vědom, že existují nerovnováhy v současných daňových systémech, které je třeba napravit. Podporujeme a požadujeme dlouhodobé, mezinárodní (globální) a koncepční řešení. K návrhu MF na zavedení specifické daně z digitálních služeb jsme ale i přes jeho určitou nesystémovost přistoupili konstruktivně a zaměřili se mimo jiné na to, aby případný nezamýšlený negativní dopad na podnikatelský sektor byl co nejmenší a návrh obsahoval minimum rizik.

Na konkrétní rizika zavádění tohoto typu daně jsme upozornili již dříve naším stanoviskem. Týkají se například nedostatečné legisvakance či eliminace rizika konfliktu se stávajícími smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Celé stanovisko naleznete zde.

NA VLÁDĚ SCHVÁLENY 3 DODATEČNÉ ÚPRAVY

„Svaz si váží vstřícného kroku ministrstva financí v reakci na obavy vznesené řadou našich členů, na které dle dosavadních vyjádření ministerstva daň cílit neměla. Byly tak rozptýleny zásadní obavy výrobních firem ohledně možné šíře výkladu zákona a zdanění nezamýšlených aktivit,“ říká generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová.

Díky jednání s MF se již dříve podařilo nastavit taková kritéria, aby se obavy soukromého sektoru z nezamýšlených dopadů snížily. Již zkraje přípravy se podařilo prosadit limit 200 tisíc uživatelů pro mnohostranné digitální rozhraní. Pokud má firma méně než tento počet uživatelů, pak se jí daň netýká. Rovněž při vypořádání připomínek se podařilo Svazu s MF dohodnout a eliminovat zbytečnou administrativní zátěž jak pro firmy spadající, tak nespadající pod toto zdanění, neboť původní návrh počítal s nutností poskytovat státu více informací.

Nyní na Vládě byly provedeny ještě 3 úpravy, které vznikly jako reakce na nejistoty ohledně rozsahu dopadu zdanění. Došlo jednak k navýšení limitu pro příjmy ze zdanitelných digitálních aktivit v ČR z původních 50 na 100 mil. Kč. Zároveň bylo dodáno ještě jedno kritérium, aby dani nepodléhaly společnosti, které mají poskytování digitální služeb jen jako okrajovou činnost. Ta je vyjádřena podílem inkasa ze zdanitelných digitálních služeb na celkových výnosech v rámci Evropy, z čehož plyne, že podniky s tímto podílem do 10 % nebudou spadat pod digitální daň. Obavy podnikatelů z budoucnosti, kdy jejich „digitální obsah“ bude zákonitě růst, by měla rozptylovat dočasnost do roku 2024.

Ideální řešení vzhledem k povaze daně samozřejmě neexistuje. Úpravy původních návrhů a kompromisy ze strany MF ale považujeme v rámci možností a politických záměrů za pozitivní krok k eliminaci nejistot pro firmy. Svaz průmyslu samozřejmě z podstaty podporuje mezinárodní řešení, neboť digitální oblast je de facto globální záležitostí a lokální řešení na úrovní jednoho státu je komplikované. Diskuzí a konzultací v OECD se účastníme.

Autoři: Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek