Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na začátku svého mandátu přislíbila, že předloží právní nástroj, který pracovníkům v EU zajistí spravedlivou minimální mzdu. Tento slib zopakovala i ve svém prvním projevu o stavu Unie v září 2020. K tématu proběhla, jak je v EU pravidlem, dvě kola konzultací, k dohodě sociálních partnerů však nedošlo. Nicméně výsledkem iniciativy EK je návrh Směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, který byl představen dne 28. listopadu 2020.
Specialistka OS KOVO z úseku předsedy svazu Ing. Alena Paukrtová sleduje reakce některých zahraničních kolegů na stanovení minimální mzdy se znepokojením. Podle ní se negativní postoj k celé iniciativě dal očekávat od některých zaměstnavatelů a vlád. Překvapující však je, že k iniciativě se od počátku staví negativně i severské odbory.
„V rámci evropské odborové federace industriAll Europe proběhlo několik velmi nepříjemných diskusí mezi odboráři. Severští kolegové mají obavy o svůj sociální model založený především na kolektivním vyjednávání a ve směrnici spatřují útok na autonomii sociálních partnerů. A to i přesto, že v návrhu směrnice se výslovně uvádí, že směrnice nebude zasahovat do zavedených fungujících modelů. Odpůrci směrnice se povětšinou opírají o výklady některých právníků, podle nichž není v souladu s právem EU zasahovat závaznými akty do záležitostí, které jsou výslovně svěřeny sociálním partnerům, jako jsou právě mzdy. Nicméně Evropská odborová konfederace má k dispozici právní názor
zcela opačný a sama Komise by se těžko pouštěla do iniciativ bez řádného právního posouzení,“ uvedla Ing. Paukrtová.
zcela opačný a sama Komise by se těžko pouštěla do iniciativ bez řádného právního posouzení,“ uvedla Ing. Paukrtová.
Návrh směrnice se podle ní soustředí především na dvě základní oblasti – přiměřenost minimální mzdy a podporu kolektivního vyjednávání.
„Co se týká přiměřenosti minimální mzdy, návrh směrnice v čl. 5 vyžaduje, aby členské státy, kde je již zákonná minimální mzda zavedena, stanovily tyto prvky: stabilní a jasné vymezení vnitrostátních kritérií pro stanovení a aktualizaci zákonné minimální mzdy, pravidelnou a včasnou aktualizaci a zřízení poradních orgánů. Mezi vnitrostátní kritéria pro stanovování minimálních mezd by měly patřit alespoň kupní síla minimálních mezd, obecná výše hrubých mezd a jejich rozdělení, míra růstu hrubých mezd a vývoj produktivity práce, jak se píše v témže článku. Právě v zahrnutí produktivity mezi kritéria spatřují odbory nebezpečí, že v případě její stagnace by mohly stagnovat i minimální mzdy. Do návrhu směrnice se bohužel nedostaly žádné referenční hodnoty pro výši přiměřených minimálních mezd, nicméně v preambuli se jako kritérium doporučuje 50 % průměrné
mzdy nebo 60 % mzdy mediánové. Podle těchto limitů by měla Komise naplňování směrnice posuzovat,“ dodává ekonomka svazu.
„Co se týká přiměřenosti minimální mzdy, návrh směrnice v čl. 5 vyžaduje, aby členské státy, kde je již zákonná minimální mzda zavedena, stanovily tyto prvky: stabilní a jasné vymezení vnitrostátních kritérií pro stanovení a aktualizaci zákonné minimální mzdy, pravidelnou a včasnou aktualizaci a zřízení poradních orgánů. Mezi vnitrostátní kritéria pro stanovování minimálních mezd by měly patřit alespoň kupní síla minimálních mezd, obecná výše hrubých mezd a jejich rozdělení, míra růstu hrubých mezd a vývoj produktivity práce, jak se píše v témže článku. Právě v zahrnutí produktivity mezi kritéria spatřují odbory nebezpečí, že v případě její stagnace by mohly stagnovat i minimální mzdy. Do návrhu směrnice se bohužel nedostaly žádné referenční hodnoty pro výši přiměřených minimálních mezd, nicméně v preambuli se jako kritérium doporučuje 50 % průměrné
mzdy nebo 60 % mzdy mediánové. Podle těchto limitů by měla Komise naplňování směrnice posuzovat,“ dodává ekonomka svazu.
OS KOVO považuje přijetí dokumentu ve formě směrnice za zásadně důležité, neboť její právní závaznost dává naději na skutečnou realizaci přiměřené minimální mzdy. „Pro ČR, kde dochází ke každoročním bojům sociálních partnerů o minimální mzdu, by také byly přínosné závazné hranice pro její výši. Podpora kolektivního vyjednávání, zvláště na sektorové úrovni, by mohla přinést českým zaměstnancům užitek nejen v oblasti mzdové, ale třeba i ve formě vzdělávacích programů pro novou zelenou digitální ekonomiku na
sektorové úrovni,“ zdůrazňuje Ing. Alena Paukrtová.
sektorové úrovni,“ zdůrazňuje Ing. Alena Paukrtová.