Umělá inteligence v praxi

Umělá inteligence nachází uplatnění nejen v komunikaci se zákazníky, ale také při vývoji autonomních aut, řízení elektrických sítí, údržbě strojů a zařízení či medicíně. Zvyšuje tak produktivitu práce, ale také umožňuje dělat věci, které by jinak nebyly možné.

ENERGETIKA

Inteligentní údržba elektráren a sítí

Umělá inteligence dokáže zlepšit údržbu obnovitelných zdrojů energie. Energetická skupina ČEZ, člen Svazu průmyslu, zvažuje nasazení dronů pro kontrolu fotovoltaických elektráren. Dron se zabudovanou kamerou fotí solární panely, umělá inteligence fotky vyhodnotí, a pokud zjistí poškození panelů, vyšle na místo obsluhu. Podobný systém ČEZ využívá v pilotních projektech i při monitoringu větrných parků a distribučního vedení. Firma také ověřovala monitorování a vyhodnocování zvuků strojů v elektrárnách. Umělá inteligence z nich určovala, jestli stroj běží správně, nebo hrozí jeho porucha. Pro prvotní komunikaci se zájemci o práci ČEZ používá chatbota.

Lepší řízení elektrických sítí

Umělá inteligence patří mezi pět nových technologií s největším potenciálem pro budoucí použití v provozu a řízení přenosových soustav. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, člen Svazu průmyslu, má díky spolupráci s jinými evropskými přenosovými soustavami přístup k projektům, které se při využití umělé inteligence zaměřují na rozvoj zařízení a jejich komponent, sledování a vyhodnocování provozu sítí, diagnostiku a předpovídání provozu nebo řízení a optimalizaci sítí. ČEPS vyhodnocuje možnosti strojového učení například při zavádění chytrých sítí. Predikční systémy s prvky umělé inteligence by měly pomoci přenosovým soustavám čelit vyšší kolísavosti v přepravě elektřiny kvůli klimatickým a tržním podmínkám.

MEDICÍNA

Umělá inteligence se ve zdravotnictví využívá například pro rozpoznávání obrazu. Ať už se jedná o snímky ze zobrazovacích metod (např. magnetická rezonance) nebo cytologických vzorků, z nichž se určuje, zda buňky pod mikroskopem vykazují známky zhoubného bujení. „Umělá inteligence je v tomto směru přesnější než lidské oko. Pomocí umělé inteligence se také analyzují zobrazení cévního řečiště mozku při náhlé mozkové příhodě, kdy se podle vyhodnocení pravděpodobnosti zotavení provede či neprovede určitý výkon,“ vysvětluje Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (Czechmed), člena SP ČR. Pro vyhodnocení snímků páteře některé české nemocnice používají například systém Microsoft Inner Eye. Algoritmus ze snímků identifikuje místo s nádorem, pomáhá tak lékaři rychleji se orientovat ve velkém množství prostorových snímků. Lékaři využívají umělou inteligenci také pro analýzu velkých dat za účelem stanovení optimálních léčebných postupů, ať u vzácných onemocnění nebo kvůli stanovení optimálních postupů u velkého množství podobných, zejména chronických onemocnění.

MARKETING

Umělá inteligence pomáhá s optimalizací prodeje v on-line obchodech. Dokáže v reálném čase analyzovat, na jaké položky lidé klikají a odvodit, co budou chtít dělat v dalším kroku. Po napojení na vnitřní systémy elektronického obchodu umožní efektivnější fungování e-shopu. Umělá inteligence analyzuje také data o sledovanosti televizí a určí, kdy se cílová skupina konkrétního inzerenta dívá na obrazovku. Tento přístup lze aplikovat i na optimalizace bannerové reklamy na internetu.

KONVERZAČNÍ ASISTENTI – CHATBOTI

Na řadě pracovišť jsou dnes využíváni konverzační asistenti, tzv. chatboti. Prakticky je vyzkoušel také Svaz průmyslu. Ve spolupráci s ministerstvem vnitra vytvořil a testoval automatického konverzačního asistenta, který odpovídal na výkladové otázky kolem nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Během dvouměsíčního ověřovacího provozu odpověděl zhruba na 4000 dotazů. Z těchto 4000 dotazů asi na 210 dotazů chatbot nedokázal odpovědět stoprocentně správně a úplně. Na tyto dotazy proto odpověděli odborníci na ochranu osobních údajů z ministerstva vnitra. Díky chatbotovi, který byl vytvořen a je provozován na technologii Watson Assistant od firmy IBM, se museli zabývat jen 7 procenty položených dotazů.

 KULATÁ VÝROČÍ VÝVOJE UMĚLÉ INTELIGENCE

 Vývoj umělé inteligence nabral na obrátkách ve druhé polovině 20. století díky rozvoji počítačů. Nicméně myšlenkové základy pro vytváření umělé inteligence byly položeny už v antice.

  • Antika – Aristoteles popsal sylogismus, metodu formálního nebo mechanického myšlení, kdy závěr je vyvozen z ostatních dvou předpokladů.
  • 1818 – vyšla kniha Frankenstein od Mary Shelley, která mimo jiné nastiňuje etické otázky spojené s vytvořením umělé bytosti schopné přemýšlet, cítit a vnímat subjektivně svou existenci.
  • 1959 – Simon, Shaw a Newell z Round Corporation naprogramovali General Problem Solver. Stroj měl umět řešit obecné problémy, které lze vyjádřit jako soubor logických formulí. GPS dokázal vyřešit jednoduché úlohy, ale na řešení reálných problémů kvůli jejich složitosti nestačil. Nicméně GPS ovlivnilo další směřování výzkumu umělé inteligence.
  • 1959 – Americký Masachussetts Institute of Technology založil první AI Lab.
  • 1969 – sestrojen univerzální pohyblivý robot Shakey The Robot, který byl schopen uvažovat o svých vlastních činech. Tento projekt kombinoval výzkum v oblasti robotiky, počítačového vidění a zpracování přirozeného jazyka.
  • 1979 – bylo sestrojeno první počítačem řízené autonomní vozidlo Stanford Car. Dokázalo projet kancelář, aniž by narazilo do židlí.
  • 1999 – SONY uvedlo robotického autonomního psíka AIBO
  • 2009 – Google sestrojil autonomní auto
  • 2018 – První reálně využitelné aplikace na kvantových počítačích: IBM, D-Wave, Google
kategorie Z hospodářské politiky