Česká republika získá z následujícího sedmiletého rozpočtu EU 35,7 miliardy eur, to je přes 930 miliard korun. Většina peněz by měla jít do regionů a podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by měla vláda peníze investovat zejména do digitalizace, silnic a dálnic, škol či vědy. Uvedl to dnes na své webu server EURACTIV.cz a ČTK.
Podle této zprávy bude do zvyšování ekonomické úrovně českých regionů, tedy na tzv. kohezi, z nového rozpočtu EU pro období 2021-2027 směřovat více než 19 miliard eur, to je zhruba 500 miliard korun. Součástí tohoto balíku je i 6,7 miliardy eur, což je 175 miliardy korun, a to z nového nástroje React-EU, který je financován z fondu obnovy.
Česká republika si proti končícímu sedmiletému období polepší o téměř čtyři miliardy eur, to je přes 100 miliard korun. Navíc bude mít možnost si dalších 15,4 miliardy eur, to je 400 miliard korun, za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. Z víceletého rozpočtu ČR dostane 27 miliard eur, tj. 707 miliard korun, z fondu obnovy bude v dotacích čerpat 8,7 miliardy, tj. zhruba 230 miliard korun.
Podle této zprávy ČTK a serveru EUROAKTIV.cz kohezní politika slouží k narovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími evropskými regiony. Dané peníze budou směřovány na projekty ze schválených operačních programů, například do infrastruktury, dopravy, výzkumu, vzdělávání nebo sociální oblasti. Zpráva dále uvádí, že kohezní politika bude navíc posílena i z fondu obnovy, tj. nový program React-EU. Zde by prostředky měly být určeny na zmírnění dopadu pandemie a zvýšení odolnosti, v případě ČR budou směřovány především do zdravotnictví.
React-EU je nástroj na podporu oživení a odolnosti určený na strukturální reformy a investice. Pro čerpání prostředků z tohoto nástroje připraví členské státy plány, ve kterých stanoví konkrétní oblasti a investice, do kterých chtějí prostředky směřovat a které bude následně schvalovat Evropská komise. Plán bude vycházet z doporučení Rady pro Českou republiku, první verzi je možné předložit na podzim, konečný plán do příštího dubna.
Asi sedm miliard eur, tj. 450 miliard korun, bude z víceletého finančního rámce směřovat do zemědělství a na podporu venkovských oblastí. ČR dále bude moci využívat prostředky z dalších unijních programů fungujících na bázi soutěže například na vědu, výzkum a inovace, podporu malých a středních firem, dopravu, digitalizaci či kulturu, dodal resort.
S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.
Z transformačního fondu Česká republika o dostane zhruba 1,5 miliardy eur, to je 40 miliard korun, a to pro uhelné regiony na podporu hospodářského přerodu. V ČR jde o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním (27. července) jednání vlády uvedl, že ministerstvo pro místní rozvoj má do 15. října předložit návrh využití peněz z fondu.
Podle informací serveru Echo24.cz NERV vládě doporučila, aby evropské peníze v příštím programovacím období investovala do digitalizace, silnic a dálnic, škol, vědy či vylepšení kvality institucí. Podle rady by měla vláda vybrat čtyři až šest oborů, kam finance nasměrovat. Server zmínil například informační technologie, biotechnologie či farmacii.
Mezi další návrhy NERV patří zavedení daňové úlevy na investice lidí do optických kabelů na připojení domácnosti nebo daňový odpočet na domácí internet. „Objevuje se i nápad, aby stát podpořil rozvoj mobilních sítí 5G tím, že rozdá zájemcům frekvence zdarma, čímž sníží jejich náklady, a tím pádem i cenu datového připojení,“ píše Echo24. Do příštího roku by podle něj všichni Češi měli mít možnost získat digitální identitu pro komunikaci s úřady.
Evropská komise opět upozornila Českou republiku na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.
NERV také chce, aby se evropské peníze použily na hodnocení kvality vysokých škol s tím, aby každý zájemce o studium na konkrétní škole a oboru mohl udělat obrázek, co mu konkrétní univerzita skutečně nabízí.
Upravit by se měla i státní maturita, a to po vzoru úspěšných zemí a nároky ve školách by měly zvýšit testy v páté a deváté třídě základních škol. NERV rovněž doporučil co nejrychlejší zavedení povinné maturity z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale nedávno prosadil její zrušení s tím, že je nejprve třeba proměna výuky tohoto předmětu. Maturanti budou moci tak jako dosud dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Novelu školského zákona v červnu podepsal prezident ČR.
Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na jehož základě bude možné peníze čerpat, byl pověřen vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podle Echo24 se na plánu má dále podílet jeho náměstkyně Silvana Jirotková, za NERV pak generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš či ekonom Miroslav Zámečník. Vláda by měla návrh na rozdělení peněz schválit 7. září, následovat bude připomínkové řízení.