Dobrovolný závazek členských států EU snížit spotřebu zemního plynu o 15 % znamená pro ČR snahu uspořit asi miliardu kubíků na úrovni celé ČR. Pokud se to podaří, předejdeme omezování dodávek a tedy i výroby.

Na konci července na zasedání mimořádné Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku schválili ministři členských států EU návrh Komise dobrovolný závazek uspořit 15 % plynu před nadcházející zimou. Debata to dle dostupných informací nebyla jednoduchá. Mezi členskými státy EU jsou značné rozdíly ve využívání plynu, jejich závislosti na Rusku a propojenosti a využitelnosti plynárenské infrastruktury. Proto řada států s navrženým zněním nesouhlasila a do finálního návrhu se dostalo několik výjimek. Státům se taktéž nelíbil původní návrh Komise, že v případě vyhlášení krizového stavu Komisí se z dobrovolného cíle stane cíl závazný. Budou to nakonec členské státy, které o případném vyhlášení celounijní krizové situaci mohou rozhodnout.

Česká republika se tedy bude snažit v příští topné sezóně uspořit alespoň 15 % zemního plynu oproti průměrné spotřebě za předcházejících 5 topných sezón. Cíl 15 % úspory plynu platí pro celou ČR, nikoliv pro jednotlivá odběrná místa. Referenční období pro potřeby výpočtu požadavku je definováno jako spotřeba zemního plynu od 1. srpna do 31. března za roky 2017-2022. Výpočet neuvažuje chladné a teplé zimy. Co to znamená konkrétně? Dle dat Eurostatu je průměrná spotřeba plynu v ČR daných obdobích 6,9 mld. m³, bude tedy potřeba uspořit 1 mld. m³ a dostat tak spotřebu v nadcházející topné sezóně ideálně pod 5,9 mld. m³. (pozn.: Českou republikou využitelná výjimka v podobě nezapočtení neenergetického užití zemního plynu do výpočtu závazku prakticky nehraje roli.) To je ještě o 13 % níže než v poslední sezoně 2021-2022, do které se již promítly vysoké ceny energie z podzimu 2021, ale již jen okrajově situace po ruském útoku na Ukrajinu.

Graf 1 Data Eurostat, zpracování vlastní se znázorněním orientačního cíle pro sezónu 2022-2023.

Snaha ušetřit 15 % má za cíl pomoci před zimou dostatečně naplnit zásobníky a díky jejich naplněnosti snížit rizika spojená se závislostí na dodávkách z Ruské federace. Případné vyhlášení stavu nouze na evropské úrovni by znamenalo, že cíl 15 % by se stal pro členské státy závazným. Do povinných úspor by se započítaly všechny již dosažené dobrovolné úspory, a pokud stát naplnil své zásobníky plynu k 1. listopadu nad 80 % kapacity, i veškerý plyn uložený v zásobnících nad touto hranicí. Pokud by se ČR, ale i jiným členským státům nedařilo 15 % uspořit na dobrovolné bázi, a došlo by k přerušení dodávek z Ruské federace, mohlo by dojít k omezení dodávek, kdy by provozovatel přepravní soustavy vyhlásil stav předcházení stavu nouze, stav nouze v plynárenství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo mimořádný stav nouze. To by znamenalo aktivaci odběrových stupňů podle závažnosti situace a postupné nucené omezování až přerušení dodávky plynu a tím i omezování výroby. Jako první by byly zasaženy výrobny elektrické energie z plynu – tedy plynové elektrárny Počerady a Vřesová. Už toto opatření by v kombinaci s dobrovolnými úsporami firem mělo stačit na splnění cíle

Za první dva kvartály statistici meziročně evidují pokles spotřeby plynu očištěný o vliv počasí o 15 % ve všech kategoriích odběru a instalační firmy hlásí nebývalý zájem o úsporná řešení a montáže fotovoltaických panelů. Hodí se dodat, že celková spotřeba plynu v roce 2021 byla v ČR nejvyšší za posledních 10 let a meziroční úspora není to samé, co úspora proti průměru. Řadě dalších úspor nicméně brání i platná legislativa, která stanovuje například minimální a průměrné teploty pro vnitřní prostory budov. Tento námět Svaz průmyslu vznesl již při prvních jednáních k plynové krizi s MPO na jaře. Ušetřit by se tak dalo na vytápění kanceláří, hal i učeben. V tomto ohledu oceňujeme, že MPO již pracuje na změně příslušné legislativy, která by umožnila vytápět na nižší teploty. Obecně se totiž uvádí, že každé snížení vnitřní teploty o 1°C znamená snížení spotřeby o 6-7 %.

Je úkolem MPO a vlády najít další vhodná úsporná opatření a zapojit do dobrovolných úspor všechny sektory, aby úspory stačily k dosažení cíle a společně se zajištěnými dodávkami plynu mimo Ruskou federaci a naplněnými zásobníky plynu, nebylo nutné přistoupit k vyhlašování žádných odběrových stupňů a omezování výroby. MPO vyzvalo k úsporám ve veřejných budovách a dle svých možností šetří i firmy. a to zejména kvůli vysokým cenám energie, které řadu firem dostaly do ekonomických problémů. Pro stát musí být priorita dočasná podpora podle pravidel Dočasného krizového rámce nejvíce zasaženým podnikům a odvětvím průmyslu, aby nedošlo k ohrožení jejich fungování a zaměstnanosti. V okolních zemích vlády v rámci Dočasného krizového rámce podnikům s cenami energie pomáhají.