Vláda schválila ve středu dne 3. května 2023 poslední materiál související s vyhodnocením českého předsednictví v Radě EU (CZ PRES) v roce 2022. Jeho cílem bylo podat komplexní přehled o čerpání prostředků státního rozpočtu alokovaného v letech 2020-2023 na přípravu a výkon druhého českého předsednictví v Radě EU.
Materiál k finančnímu vyhodnocení CZ PRES doplnil hodnocení obsahové, logisticko-organizační a komunikační stránky, který vláda schválila již na svém prvním lednovém jednání bezprostředně po skončení předsednictví, a naplnil tak úkol daný ministru pro evropské záležitosti a ministru financí souvisejícím usnesením vlády č. 16 ze dne 4. ledna 2023.
Materiál se věnuje jak finančním prostředkům, které byly pro přípravu a výkon CZ PRES vyčleněny v kapitole Všeobecná pokladní správa, tak v kapitolách jednotlivých ústředních orgánů státní správy. Zhodnocení čerpání prostředků na CZ PRES v letech 2020-2023 reflektuje pět oblastí, a to výdaje na personál a vzdělávání; výdaje na oficiální akce CZ PRES v ČR i v zahraničí; výdaje na bezpečnost; výdaje na komunikační a kulturní aktivity a konečně výdaje na Stálé zastoupení ČR při EU a zastupitelské úřady.
Výsledkem analýzy dat platných k polovině dubna letošního roku je zjištění, že nedošlo k vyčerpání všech alokovaných finančních prostředků a bylo dosaženo úspor. Z celkových prostředků ve výši téměř 2,4 mld. Kč bylo vyčerpáno 2,03 mld. Kč.
Největší objem prostředků vyčerpalo Ministerstvo vnitra, které na zajištění a organizaci CZ PRES včetně bezpečnosti vynaložilo částku 545 mil. Kč, což představuje necelých 27 % z celkového objemu čerpaných prostředků, dále pak Ministerstvo zahraničních věcí, které plánuje čerpání v celkové výši 471 mil. Kč, představujících více než 23 % a následně Úřad vlády ČR jako centrální koordinátor CZ PRES, který vyčerpal 468 mil. Kč, s podílem více než 23 %.
Největší podíl prostředků (40 %) byl vynaložen na personální výdaje a vzdělávání včetně vyslání diplomatů na zastoupení ČR do Bruselu. Druhou největší oblastí výdajů bylo zajištění oficiálních akcí souvisejících s CZ PRES v ČR i zahraničí (34 %). Zajištění bezpečnosti si vyžádalo necelých 17 % prostředků rozpočtu, na komunikační a kulturní aktivity bylo vynaloženo celkem 5 % výdajů a 4 % představovaly další náklady na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu a zastupitelské úřady.
Schválený materiál se věnuje rovněž srovnání s prvním CZ PRES v roce 2009. Výsledkem srovnání při zohlednění inflace od roku 2009 je mj. fakt, že druhé CZ PRES bylo o polovinu levnější než to první, jehož náklady by v dnešních cenách odpovídaly až 5 mld. Kč.