Současná Vláda ČR má před sebou poslední měsíce svého volebního období. ČTK při této příležitosti požádala prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka o zhodnocení makroekonomického vývoje s ohledem na to, jak ho ovlivnila právě politika vlády. Komentář Jaroslava Hanáka vám přinášíme v plném znění.

První polovinu volebního období vlády Česko ekonomicky rostlo, především v roce 2019 lámala naše země rekordy v řadě ekonomických ukazatelů. Ne vše bylo samozřejmě ideální. Firmy se potýkaly s relativně rychlým růstem cen materiálů, surovin a energií. Velký problém byl nedostatek pracovníků a z toho plynoucí tlak na vysoký růst mezd. Firmám se přesto dařilo, díky čemuž rostly i příjmy státu, takže mohl naplňovat své priority, například zvyšovat důchody nebo uvažovat o snižování daní. Už v letech 2017 až 2019 Svaz průmyslu vládu upozorňoval, že období konjunktury nebude trvat věčně a žádal, aby nevytvářela schodkové rozpočty. Po konjunktuře nastalo zákonité, ale velmi postupné ochlazení, na což státní rozpočet nebyl připraven, natož na rok 2020, kdy všechno obrátil vzhůru nohama covid.

Předchozí pozitivní vývoj ekonomiky zastínil rok 2020, který přinesl dosud největší makroekonomickou turbulenci, jaká naši zemi v moderní historii potkala. Největší újmu utrpěly firmy, kterým vláda epidemickými opatřeními zabránila v podnikání. Průmyslové podniky se s krizí dokázaly vypořádat. Urychlily svou digitalizaci, umožnily práci řady zaměstnanců na dálku. Zvýšené nemocnosti zaměstnanců předcházely zaváděním přísných hygienických opatření, testovaly zaměstnance, pořizovaly ochranné prostředky a celkově se snažily rychle přizpůsobit nové situaci. Díky zodpovědnému přístupu a disciplíně zaměstnanců se firmám podařilo zamrzlou výrobu obnovit a udržet. Průmysl tak velmi silně přispěl k tomu, že se hrubý domácí produkt nepropadl tak, jak očekávaly nejčernější scénáře. Oproti očekáváním z počátku pandemie se ani celková nezaměstnanost výrazněji nezvýšila. Zásluhu na tom má nejen program Antivirus a další programy, ale zejména snaha podnikatelů udržet chod firem a neztratit své pracovníky.

Jedním z nejvýraznějších šrámů z krize, který bude mít celoekonomický dopad, je zvyšování zadlužení státu. Zatímco v roce 2019 činil podíl státního dluhu na HDP 30 %, letos by to mělo být už necelých 45 %. Samo ministerstvo financí uvádí, že v roce 2024 bude podíl dluhu na HDP necelých 55 %, což považujeme za velmi neodpovědné. Růst zadlužení totiž bude mít negativní vliv na makroekonomickou stabilitu České republiky, a to není problém řešitelný z roku na rok. Kdyby se dluh vymkl kontrole, ztratíme důvěru investorů. Ti nás budou vnímat jako rizikovou zemi, což není dobré pro příliv investic, ani pro vnímání naší země jako solidního obchodního partnera. To vše by mohlo zpomalit růst ekonomiky a omezit příjmy státního rozpočtu, a tedy financování základních služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a podobně, nemluvě o potřebných investicích. Vláda v růstové době před pandemií nevytvořila dostatečný polštář v podobě přebytkového hospodaření státního rozpočtu, které bychom během pandemie mohli využít. Řešení dopadů krize je tak teď o to složitější a je to nezáviděníhodný úkol pro příští vládu.