Novela zákoníku práce od ledna výrazně rozšířila okruh blízkých, kteří jsou odškodněni při vážném úrazu či úmrtí pracovníka v zaměstnání. Dříve připadla kompenzace pouze nejbližší osobě. Novinkou je i zavedení jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, sdělil médiím v úterý 9. března Tomáš Beck, výkonný ředitel a expert společnosti Vindicia, která pomáhá poškozeným získat odškodnění. Právníci změnu vítají, znamená podle nich spravedlivější řešení pro pozůstalé.
V Česku utrpí pracovní úraz s následnou neschopností přibližně 45 000 osob ročně. Okolo stovky pracovníků na následky zranění zemře. Institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance je pro případy, kdy má zranění drtivý dopad na zdraví člověka, který následně zůstává do značné míry ochrnutý, v kómatu či má velmi poškozený mozek. „Dopady na blízké osoby jsou tak srovnatelné s úmrtím,“ uvedl Beck. Částka je podle něj vyhrazena pro nejbližší okolí postiženého, tedy rodiče, děti, ale i další osoby, které podobnou újmu pociťují jako vlastní.
Ve stejném duchu se podle něj nese i další změna, jež rozšiřuje okruh osob, které mají nárok na kompenzaci v případě, že zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře. Předchozí úprava připouštěla kompenzaci 240 000 Kč jen pro partnera, manžela, nezaopatřené dítě či pro rodiče, kteří žili s poškozeným ve společné domácnosti.
Novela zákoníku práce toto odškodnění navyšuje. Nově se odvozuje od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém pozůstalému vzniklo právo na jednorázovou náhradu. Od ledna také podle novely není vázaná na nezletilost dítěte a na to, aby rodiče museli žít s obětí úrazu ve společné domácnosti. I v tomto případě se tak podle novely o kompenzaci mohou hlásit i vzdálenější příbuzní či jiní blízcí, kteří prokážou svůj silný vztah k zemřelému, např. celoživotní přátelství, upozornil expert.
Novela zákoníku práce také přinesla odlišný způsob počítání dovolené, a to na základě odpracovaných hodin. Do znění zákona se však dostalo i nové ustanovení, které zvyšuje počet dní dovolené pro zaměstnance, kteří odpracovali větší množství přesčasů. Pokud tak zaměstnanec odpracoval v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.