Ekonomické a politické dopady koronavirové epidemie bude Česko řešit ještě dlouho. Jedním z palčivých problémů, který po epidemii zůstane, je stav veřejných financí. Deficit státního rozpočtu, který nelze přičíst na vrub covidu nebo hospodářskému cyklu, významně narostl kvůli řadě politických opatření na příjmové i výdajové straně. Deklarovaný efekt na růst ekonomiky se u mnoha z nich nedostavil. Jen úprava sazeb daně z příjmů fyzických osob, zavedení stravovacího paušálu a zrušení daně z převodu nemovitosti představuje roční výpadek v příjmech rozpočtu kolem 100 miliard korun.

Je zřejmé, že vzniklý strukturální deficit rozpočtu bude nutné snižovat. Objeví se proto logicky návrhy na úpravu daňového mixu. Svaz průmyslu bude i nadále politikům opakovat, že při těchto změnách je nezbytné myslet několik kroků dopředu.

Zvyšování daňových sazeb či úpravy základů pro vypočet daní není obyčejná trojčlenka, která spoléhá na jednoduchou vazbu mezi aktuálními a potenciálními příjmy rozpočtu. Změny daní mají mnohem širší dopady, které je třeba pečlivě vyčíslit. Ovlivňují například motivaci firem i jednotlivců být ekonomicky aktivní, promítají se do cen i do nákladů firem a domácností, mají vliv na investiční rozhodnutí. V konečném důsledku mohou dlouhodobě omezovat potenciál ekonomického růstu, a omezovat tak daňové výnosy.

TLAK NA RŮST DANÍ

Do budoucna čeká na firmy v daňové oblasti řada nejistot. Na mezinárodní scéně se intenzivně diskutuje o globálním zdanění firemních zisků. Ve hře je též zdanění digitálních aktivit, a to jak celosvětově, tak v Evropské unii. V Evropě roste tlak na změny v ekologických a energetických daních. Nejistotu přiživují také aktuální předvolební daňové výroky domácích politických stran.

Pro firmy je ovšem klíčová stabilita. Musí mít také dostatek času se na potenciální změny připravit. Při všech diskusích o daních Svaz průmyslu vždy požaduje analýzy, jak se změny projeví v administrativní náročnosti podnikání a atraktivita Česka pro podnikatele. Ptá se, jak se návrhy projeví v zaměstnanosti, tvorbě přidané hodnoty či konkurenceschopnosti země. Upozorňuje, že je nutné předem zhodnotit, co daňové změny udělají s investiční aktivitou firem a s růstem potenciálu ekonomiky.

Nastavení daní nesmí limitovat prorůstové nástroje hospodářské politiky a konkurenceschopnost českého průmyslu ve srovnání s okolními zeměmi. Proto Svaz průmyslu při jednáních poskytuje fakta a čísla z praxe, které má k dispozici díky své široké členské základně.

OPATŘENÍ PRO RESTART

Svaz průmyslu během koronavirové krize dokázal, že dobré daňové změny mohou pomoci firmám snadněji se s krizí vypořádat. Firmy, které v minulosti odváděly státu daně, si zasloužily podporu, aby se z krize mohly rychleji dostat. Proto Svaz průmyslu například inicioval, několikrát vrátil do hry a nakonec i prosadil tzv. loss carry back, neboli zpětné uplatnění daňové ztráty. V řadě zemí je to standardní a funkční nástroj, který pomáhá rychlejšímu zotavení ekonomiky po recesích. Nebyl důvod, aby ho neměly k dispozici také firmy v Česku.

Mezi další nástroje pro restart ekonomiky patří mimořádné zrychlené odpisy, které podporují obnovu firemních investic. Nyní Svaz průmyslu usiluje o jejich prodloužení i pro rok 2022. Pro oživení investiční aktivity bylo důležité také zvýšení hranice, pod níž firma může náklady na pořízení hmotného majetku v daném roce plně započítat do základu daně z příjmu. U nehmotného majetku mohou firmy pro výpočet základu daně používat metody odepisování, jak je mají nastaveny v účetnictví.

Svaz průmyslu také v průběhu krize zabránil několika nežádoucím změnám. Například odvrátil zavedení zdanění výnosů z prodeje dlouhodobě vlastněných akcií, což by mohlo negativně zasáhnout především rozvoj rodinných firem.

NÁVRHY NA ZMĚNY

Při předvolebních jednáních se zástupci politických stran Svaz průmysl představil kromě základních dlouhodobých požadavků v oblasti daní také například návrh jedenácti konkrétních úprav daní, které by podnikatelskému sektoru pomohly. Usnadnily by podnikání a přitom v dlouhodobém horizontu by státní rozpočet nic nestály. Ať už jde o rychlejší vracení nesporné části vratky DPH (tedy prostředků, které náleží podnikateli a stát je nemá zbytečně dlouho zadržovat), revizi pravidel pro odepisování majetku nebo ponechání v platnosti některých úlev u poplatků či lhůt z doby covidu.

Svaz průmyslu bude v nadcházejícím období bránit negativním daňovým návrhů, a pomáhat v diskusi nad systémovými změnami v daňovém mixu. Nejlepším nástrojem pro zvyšování daňových příjmů je růst ekonomiky. Celkový daňový mix musí být připravován na základě důkladných analýz dopadů a diskusí s dotčenými subjekty. Do těchto diskusí jsou Svaz průmyslu a jeho členové připraveni se odborně zapojit.

(Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek)

11 PRAKTICKÝCH DAŇOVÝCH NÁMĚTŮ SVAZU PRŮMYSLU PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU

1. Co nejdříve rozšířit služby daňového portálu MOJE Daně, zároveň snížit výkazní požadavky na podnikatele v oblasti daní a odvodů.
2. Automaticky a rychle vracet nespornou část vratky DPH.
3. Prodloužit neomezeně lhůtu pro uplatňování daňové ztráty „dopředu“ (případně alespoň z 5 na 7 let).
4. Umožnit volitelně vedení účetnictví a daňové evidence v eurech.
5. Podpořit rozvoj nízko-emisní mobility snížením odvodu u služebního vozu využívaného pro soukromé účely z 1 % na 0,5 %.
6. Modifikovat daňový systém jako motivační nástroj pro rozvoj elektromobility a dalších alternativních pohonů.
7. Prodloužit mimořádné zrychlené odpisy z let 2020/2021 až do roku 2022.
8. Revidovat problematiku odpisů, například aktualizovat dobu odepisování vybraných aktiv.
9. Upravit postupy finanční správy směrem ke klientskému přístupu.
10. Schválit úpravu zákona o daních z příjmů, která zamezí sankcionování firem kvůli nemožnosti zajištění praktické výuky v době epidemie na majetku, na který uplatňují daňové odpočty.
11. Provést analýzu liberačních balíčků a generálních pardonů a inspirovat se jimi do budoucna.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.